Jak funguje pasivní příjem u kryptoměn a krypto dividendy

Obchodování kryptoměn se v dnešní době těší velké popularitě. Princip je snadný: Levně nakoupit, počkat až cena vzroste, a pak draze prodat. Problém je, že v praxi to tak jednoduše nefunguje. Abyste obchodovali ziskově, tak potřebujete zkušenosti a čas. Kryptoměny ovšem nabízí řadu alternativních možností, jak vydělávat. A to prakticky bez námahy a bez práce.

Pasivní příjem u kryptoměn

Asi nejznámější způsob, jak pasivně vydělávat pomocí kryptoměn, je těžba. Těžaři zjednodušeně řečeno propůjčují výpočetní výkon svého počítače nějaké kryptoměnové síti. Počítač těžaře pomocí speciálního programu zaznamenává a zpracovává informace v síti, za což systém těžaře odměňuje. Existuje několik typů a algoritmů těžby a s tím souvisí také různá kriteria pro získání odměny.

Některé kryptoměny vám ovšem umožní pasivně vydělávat i bez počítače. Jsou to kryptoměny, kde nákupem tokenů získáváte podíl na zisku sítě. Majitelé těchto kryptoměn mohou dostávat podobně jako akcionáři pravidelné dividendy.

Tradiční těžba kryptoměn

Neznámějším typem těžby je Proof-of-Work. U PoW těžby provádí počítač miliony výpočtů za sekundu a snaží se najít (metodou pokus-omyl) řešení matematické úlohy. Těžař, který najde správné řešení jako první, pak dostane odměnu. Ostatní mají smůlu a musí začít řešit novou úlohu. PoW těžba je velmi náročná na výpočetní výkon, takže čím výkonnější hardware máte, tím více výpočtů dokáže zařízení provést za sekundu. A čím více výpočtů provede, tím rychleji by měl najít správné řešení. PoW těžba se dnes už jednotlivcům ale příliš nevyplatí a proto vznikají velké těžařské pooly, kde si uživatelé odměny rozdělují.

Kryptoměny s Proof-of-Work těžbou

PoW těžba se dodnes používá například u Bitcoinu nebo Litecoinu. Původně vývojáři chtěli, aby těžba probíhala pomocí procesorů. Brzy je ovšem nahradily výkonnější grafické karty a ASIC minery. Bez větší počáteční investice se proto těžba už nevyplatí. U PoW těžby kromě nákladů za hardware hrají důležitou roli také náklady za energie.

Bitcoin (algoritmus SHA256) a Litecoin (algoritmus Scrypt) se těží převážně přes výkonné ASIC minery. V současné době ASIC čipům odolává například algoritmus Equihash, který je náročnější na RAM paměť. Equihash využívají kryptoměny Zcash, Zcoin nebo Bitcoin Gold.

Proof-of-Stake

Mnoho kryptoměn využívá metodu Proof-of-Stake (PoS). U kryptoměn s PoS těžbou nepotřebujete vysoký výpočetní výkon, ale co nejvíce digitálních mincí na svém virtuální peněžence (Staking Wallet), na které aktivujete staking mód. Tímto se vaše peněženka stane uzlem v síti, takže bude kontrolovat a zpracovávat transakce, za což vás systém odmění. Čím více digitálních mincí na peněžence máte a čím déle je držíte, tím větší je šance na získání odměny. Bez větší počáteční investice se ale PoS také příliš nevyplatí.

Kryptoměny s Proof-of-Stake

Model PoS využívají kryptoměny NEO, LISK, Navcoin, Stratis nebo třeba Factom. Z původní PoW těžby přechází na PoS také Ethereum. U některých kryptoměn musíte pro účast na PoS vlastnit určité množství digitálních mincí nebo musíte být připojeni k síti po určitou dobu.

Provozování Masternode

Na podobném principu jako PoS fungují také kryptoměny s Masternodes. Masternode je počítač, který uchovává aktuální a celou kopii blockchainu a je neustále připojen k síti. Abyste ovšem mohli provozovat masternode, tak musíte vlastnit nemalé množství dané kryptoměny. Kromě toho musíte mít přiřazenou IP adresu nebo zřízený VPS (virtuální server) a váš počítač musí být neustále připojen k síti. Masternodes mezi sebou totiž navzájem komunikují a zajišťují bezpečný chod sítě.

Kryptoměny s masternode

Asi nejznámější kryptoměnou, která využívá masternodes, je Dash. Pokud byste chtěli provozovat masternode pro Dash, pak musíte vlastnit alespoň 1000 DASH coinů. A to při dnešním kurzu znamená několikamilionovou investici. V březnu 2018 bylo na zřízení masternode potřeba například půl milionu amerických dolarů, přičemž očekávaný zisk činil přibližně 3000 dolarů měsíčně.

Masternodes využívají také populární kryptoměny PIVX nebo Crown. U těchto kryptoměn jsou náklady na masternode o poznání nižší, což jde ovšem ruku v ruce s nižšími výdělky. Třeba v síti PIVX, kde každý masternode musí držet minimálně 10 tisíc PIVX coinů, jsou náklady i očekávané měsíční výdělky asi 10 krát nižší než v síti Dash.

Dividendy

Akciové společnosti svým akcionářům pravidelně vyplácejí dividendy. Byť se nejedná o pravidlo, tak většinou výše dividendy závisí na zisku akciové společnosti. Tento koncept využívají i některé kryptoměny. Rozdíl je ovšem v tom, že místo akcií investoři nakupují digitální mince dané měny.

Někdy pro připsání dividendy musíte vlastnit určité množství kryptoměny. Důležité je také to, na jaké peněžence máte kryptoměny uložené. Pokud máte digitální mince uložené například na burze, tak obvykle dividendy nezískáte vy, ale daná společnost.

Kryptoměny s dividendou

Některé kryptoměny vyplácí odměny svým držitelům – celý systém funguje podobně jako je tomu u dividend akciových společností – viz. jak fungují akcie. Dividendy vyplácí například populární kryptoměna NEO. NEO tokeny představují podíly (akcie) a jejich držitelé dostávají za odměnu sekundární tokeny GAS. Pro získávání dividend je nezbytné držet NEO tokeny na kompatibilní peněžence (např. GUI, NEON) nebo na vybraných burzách (Binance, KuCoin), které dividendy vyplácí v měsíčních intervalech.

Odměny za držení digitálních mincí můžete získat také u kryptoměny Komodo. Držitelé alespoň 10 KMD, kteří používají kompatibilní peněženku (Agama, Swing), získají roční odměnu 5 %. Dividendy se vyplácí také u kryptoměn ARK nebo třeba DigixDAO.

Některé burzy mají vlastní digitální tokeny a držitelé těchto tokenů získávají podíl ze zisků burzy. Jmenovat můžeme například burzu KuCoin, která rozděluje 50 % svých zisků držitelům KCS tokenů. Na podobném principu funguje také BridgeCoin (BCO).