Vše, co jste kdy chtěli vědět o inflaci, ale báli jste se zeptat

Nebojte, žádná profesorská přednáška nebude. Vysvětlíme vám inflaci hezky po lopatě, bez odborných pojmů, nepřehledných grafů a záplavy čísel. Pojďme na to.

Co je to inflace

Průměrná mzda před dvaceti lety (v prosinci 2002) činila 15 524 Kč, kostka másla stála 24,70. Střih do současnosti: vyděláváme v průměru 39 306 Kč, tedy víc než jednou tolik. Jen škoda, že plus minus tímto tempem zdražilo i to máslo. A s ním i skoro všechno ostatní. Tomuto jevu, kdy se příjmy i výdaje ruku v ruce zvyšují, se říká inflace.

V poslední době se o inflaci mluví víc než dřív. To proto, že se loni utrhla z řetězu. Zatímco v posledních zhruba deseti letech jsme byli zvyklí na růst cen o jednotky procent, v roce 2022 jsme se dostali na rekordních 17,5 % (meziroční vývoj cen mezi lednem 2022 a 2023).

Zmíněných 17,5 % znamená, že právě o tolik průměrně poskočily nahoru ceny zboží a služeb, které lidé běžně kupují. Potraviny, benzín, domácí spotřebiče, oblečení, ale i energie, pojištění nebo práce řemeslníků. V Česku počítá inflaci Český statistický úřad.

Jak inflace vzniká

Příčin inflace je víc a odborníci se ne vždy shodnou na tom, jak důležité role jednotlivých faktorů jsou. Zásadní vliv má ekonomický cyklus a s ním související zvyšování množství peněz obíhajících mezi lidmi, firmami a státy. Nejde jen o tisk bankovek, ale i o miliardy a miliardy na účtech, v úvěrech nebo v zahraničních investicích.

Stejně tak kola inflace může roztočit čím dál vyšší poptávka po zboží a službách, na kterou výrobci a poskytovatelé nestačí reagovat. Což se stává, když u lidí, firem a státních pokladen prudce roste ochota utrácet, klidně i na dluh.

Proč je teď inflace tak vysoká

Náš region střední a východní Evropy zasáhla inflace výrazně víc než třeba západní křídlo Evropské unie. A protože neštěstí nechodí nikdy samo, spojilo se hned několik faktorů dohromady: nákupní zvyklosti a obchodní vztahy narušené koronavirovou pandemií, zpomalující ekonomika, globální potíže v dodavatelských řetězcích a k tomu válka na Ukrajině a s ní související závislost Česka na ruském plynu a ropě.

Vstříc nejbližším měsícům ekonomové nahlížejí s mírným optimismem. Inflace by měla pozvolna poklesnout na úroveň, na kterou jsme zvyklí z minulých let. Samozřejmě ale jen za předpokladu, že se dění na mezinárodním poli opět nevyostří.

V čem je inflace tak zákeřná

Na pozvolna rostoucí ceny se dá zvyknout, zvlášť když mzdy a životní úroveň v posledních letech pravidelně rostly ještě rychleji. Zrádnost inflace je spíš v tom, že znehodnocuje naše úspory. Ono se to nezdá, ale tisícovka, kterou jsme si odložili před 20 lety do šuplíku, má dnes téměř poloviční hodnotu.

V bance se vám sice úspory zhodnocují, úrokové sazby ale téměř nikdy nedosahují úrovně inflace. Například v roce 2020, při inflaci těsně nad 2 %, byl člověk u spořících účtů rád i za sazbu ve výši 1 %. Dnes sice na spořicích účtech není problém dostat 5 % p.a., při dvouciferné inflaci to ale stačí jen málokomu.

Je inflace k něčemu dobrá?

Odpověď zní kupodivu ano. Stále ještě relativně dobře působí na spotřebu a tím i na vývoj ekonomiky, jejíž soukolí se tak úplně nezastaví. Lidé v očekávání dalšího zdražování jsou ochotni za některé věci stále utrácet – raději si je koupí teď než později a dráž. Na inflaci také vydělávají dlužníci, ať už mají hypotéku s delší fixací nebo to je jejich půjčka na rekonstrukci, kterou si sjednali za výhodných podmínek. Protože budou splácet penězi s nižší reálnou hodnotou – tedy že za peníze, které jim odplynou z rozpočtu na splátku, by si toho ve skutečnosti až tolik nekoupili.

Inflace tedy není apriori špatným jevem, i když si díky ní pořídíme méně. Vždy je potřeba myslet na to, že může být i hůř. Kdyby totiž převzala otěže deflace, to by teprve bylo špatné.