Madeira jako „Bali Evropy“: Jak vypadá život v první vesnici pro digitální nomády?
Znáte ten pocit: sedíte v kavárně, venku mrholí, šedivá obloha se vám vysmívá a vy bezmyšlenkovitě scrollujete na Instagramu. Všude samé Bali, Chiang Mai, Tulum. Lidé pracující s notebookem na kolenou, zatímco usrkávají z kokosu. Tady je ta věc: zní to skvěle, dokud si neuvědomíte, co to reálně obnáší. Dvacet hodin v letadle, brutální jet lag a fakt, že když vy máte odpolední energetický propad, vaši klienti nebo kolegové doma zrovna snídají.
Vysvětlím vám to jednoduše. Co kdyby existovalo místo, které nabízí ty samé dechberoucí výhledy, hustou džungli a surfařské vlny, ale leží jen pár hodin letu od vaší domovské základny?
Přesně tohle je Madeira. Kousek sopečné skály uprostřed Atlantiku, který se z oblíbené destinace pro německé důchodce proměnil v absolutní epicentrum evropského remote workingu.
Zrození nomádské utopie v Ponta do Sol
Když se řekne „vesnice pro digitální nomády“, možná si představíte nějakou uzavřenou sektu lidí, co pijí kombuchu a mluví jen v krypto žargonu. Popravdě, není to tak daleko od pravdy – kombucha tam je, krypto občas taky, ale primárně jde o něco úplně jiného.
Projekt začal na začátku roku 2021 ve vesničce Ponta do Sol. Vznikl díky spolupráci lokální vlády a startupového nadšence Gonçala Halla. Myšlenka byla prostá: nabídnout lidem pracujícím na dálku zázemí, aby na ostrově zůstali déle než jen na prodloužený víkend.
Co to znamená v praxi? V Ponta do Sol vznikl bezplatný coworkingový prostor v místním kulturním centru. Dostanete stůl, ergonomickou židli a spolehlivou Wi-Fi. Ale víte co? To hlavní se neodehrává u stolu. Jde o komunitu. Všechno je propojené přes masivní Slack kanál, kde se denně domlouvají výlety na hory, ranní jóga na pláži nebo večerní ochutnávky vína.
Proč se tomu vůbec říká Bali Evropy?
Když poprvé přistanete ve Funchalu, hlavním městě ostrova, a vyrazíte po dálnici směrem na západ, pochopíte to. Ostrov je dramatický. Obrovské zelené útesy padají strmě do oceánu. Všude rostou banánovníky. Těch banánů je tam mimochodem tolik, že je budete mít k snídani, obědu i k večeři.
Madeira má ten specifický, až drze zelený nádech pralesa, který prostě v Evropě běžně neuvidíte. Místo rýžových teras tu sice mají levády (unikátní systém zavlažovacích kanálů táhnoucí se stovky kilometrů napříč ostrovem), ale vizuální dopad je velmi podobný jako v jihovýchodní Asii.
A pak je tu ten hlavní trumf: časová zóna. Madeira funguje ve stejném čase jako Londýn (GMT). Oproti střední Evropě je tu o hodinu méně. To znamená, že můžete v klidu ráno vyrazit na surf, dát si dvouhodinovou procházku podél levády, a když v deset dopoledne usednete k počítači, vaši kolegové v Česku akorát dopíjejí ranní kávu a začínají řešit maily. Je to neuvěřitelně osvobozující pocit.
Typický den ve vesničce
Pojďme si to trochu přiblížit. Jak tedy vypadá takový běžný čtvrtek na Madeiře?
Budík zvoní v sedm. Jasně, mohli byste spát déle, ale za oknem šumí oceán. Vstanete, hodíte na sebe kraťasy a jdete do místní pastelarie na bicu (silné portugalské espresso) a pastel de nata. Sedíte venku, slunce teprve začíná opírat své paprsky o skály nad vesnicí.
Kolem deváté se přesunete do coworkingu. Otevřete notebook, nasadíte sluchátka a jedete. Deep work. Dvě, tři hodiny čistého soustředění. Kolem poledne se komunita přirozeně zvedne a jde se na společný oběd. Dáte si espetadu – tradiční hovězí špíz na vavřínovém dřevě – a proberete, kdo zrovna řeší jaký projekt nebo kdo objevil levnější letenky na příští přesun.
Odpoledne odbavíte pár meetingů přes Zoom. Díváte se při tom z okna na Atlantik. Těžko se tomu věří, ale práce najednou nepůsobí jako… no, jako práce. V pět odpoledne zaklapnete stroj. Večer vás čeká setkání komunity u pláže.
A tady se musíme zastavit u důležitého lokálního fenoménu. Poncha. Je to tradiční alkoholický nápoj z aguardente (rumu z cukrové třtiny), medu a citronové nebo pomerančové šťávy. Zní to jako lék na nachlazení. Chutná to jako lék na nachlazení. Ale po dvou skleničkách si najednou povídáte s vývojářem z Německa a grafičkou z Kanady o tom, jak společně založíte startup.
Ale počkejte… Je to vážně taková pohádka?
Všechno zní naprosto dokonale. Bezchybně. Žijete v ráji, pijete ponchu, pracujete si podle svého.
Jenže realita umí občas kousnout. Madeira má k dokonalosti daleko, i když se to na první pohled nezdá. Než si zabalíte kufry, musíme si nalít čistého vína (nebo ponchy).
Předně: počasí. Ostrovu se říká ostrov věčného jara. To je krásný marketingový tah. Pravda je taková, že Madeira má mikroklimata. Zatímco v Ponta do Sol na jihu můžete ležet v plavkách a potit se, o pět kilometrů dál a tři sta výškových metrů výš v horách zuří horizontální déšť, mlha se dá krájet a vy litujete, že jste si nevzali péřovku. Přechody z léta do zimy se tu odehrávají v řádu minut a kilometrů.
Zadruhé, a to je mnohem vážnější, bydlení. Příliv digitálních nomádů s průměrně západními platy (nebo americkými platy) udělal s místním trhem nemovitostí přesně to, co se dalo čekat. Ceny nájmů vystřelily do vesmíru. Byt, který si ještě před pár lety mohl místní Portugalec pronajmout za 500 eur, se dnes nabízí na Airbnb za 1500 eur.
To vytváří mírné napětí. Portugalci jsou neuvěřitelně vřelí a pohostinní lidé. Ale když vidí, že si kvůli cizincům už nemohou dovolit žít ve vlastním městě, úsměvy občas trochu zamrznou. Jako nomád sem prostě přinášíte peníze, ale zároveň měníte ekonomiku. Je dobré si to uvědomovat a snažit se podporovat lokální byznysy mimo hlavní turistické pasti. Zkrátka nebýt jen konzument, ale zkusit se i trochu zapojit do života ostrova.
Jak naskočit do rozjetého vlaku?
Láká vás to? Úplně vám rozumíme. Pokud uvažujete o tom, že byste Madeiru vyzkoušeli na měsíc nebo dva, tady je pár věcí, které vám ušetří spoustu nervů.
- Bydlení řešte včas: Vykašlete se na standardní hotely. Podívejte se na platformy jako Flatio nebo ideálně do místních facebookových skupin (hledejte „Digital Nomads Madeira“). Často tam najdete lidi, kteří opouštějí svůj pronájem a hledají náhradu.
- Auto je nutnost (většinou): Dá se žít jen ve Funchalu a jezdit autobusy? Ano. Bude to otrava? Rozhodně. Madeira je neuvěřitelně vertikální ostrov. Pokud chcete opravdu objevovat hory a odlehlé pláže, potřebujete auto. Pronájem na měsíc se dá usmlouvat na velmi slušné peníze, hlavně mimo hlavní sezónu.
- Přidejte se na Slack hned teď: Oficiální komunita nomádů má svůj vlastní Slackový prostor. Je to svatý grál informací. Lidé tam prodávají monitory, organizují spolujízdy nebo sdílejí tipy na to, do jaké restaurace jít. Registrace je zdarma.
- Byrokracie pro ty, co zůstanou: Pokud byste chtěli na Madeiře zůstat dlouhodobě (více než pár měsíců), jako občan EU nepotřebujete víza. Ale budete potřebovat NIF (daňové identifikační číslo) pro věci jako založení účtu v bance nebo lepší smlouvu na internet.
Stojí to za to?
Když se večer procházíte po promenádě v Ponta do Sol a cítíte ve vzduchu sůl z oceánu, napadne vás spousta věcí. Přemýšlíte o tom, jak se práce vlastně změnila. Nemusíme sedět ve skleněných krabicích ve městě. Můžeme si vybrat, jaké prostředí nás inspiruje.
Madeira není dokonalá. Je to drsný kus skály, kde vás občas překvapí bouřka, občas vypadne proud a občas vám poleze na nervy, že všude musíte jezdit do kopce. Ale ta svoboda? Ta komunita lidí z celého světa, kteří se rozhodli nežít svůj život na autopilota? To je prostě k nezaplacení.
Takže, otázka nezní, jestli je Madeira opravdu „Bali Evropy“. Bali je Bali. Madeira je svá. Otázka spíš zní: kdy si booknete letenku vy?
Domluvím se všude anglicky, nebo se musím učit portugalsky?
Portugalština je nádherný jazyk, ale lámat si jím hlavu hned od prvního dne rozhodně nemusíte. Historicky totiž na ostrov jezdili ve velkém britští turisté. Angličtina je tu díky tomu hluboce zakořeněná.
Funguje na ostrově běžné české zdravotní pojištění, když se mi něco stane?
S modrou kartičkou sice máte nárok na státní péči, ale ta často trpí dlouhými čekacími lhůtami. Nomádi proto raději chodí na soukromé kliniky. Ty jsou špičkové a dostupné. Určitě si přibalte kvalitní cestovní pojištění, které tyto účty bez řečí proplatí.
Jak je to s rychlostí a stabilitou internetu mimo hlavní huby?
Madeira má neuvěřitelně hustou síť optických kabelů. I v odlehlejších vesnicích běžně najdete stabilních 200 až 500 Mbps. Výpadky hrozí maximálně při silných zimních bouřích, takže pracovní videohovory zvládnete naprosto v klidu.
Je ostrov přátelský k mazlíčkům?
Legislativně to problém vůbec není. Nastává tu ovšem jiný, dost zásadní zádrhel. Trh s nemovitostmi praská ve švech a najít pronájem, kde majitel akceptuje psa, hraničí s malým zázrakem. Pokud cestujete s chlupáčem, začněte hledat bydlení klidně i půl roku dopředu.
Zdroje:
https://www.finnair.com/en/bluewings/destinations/the-deskless-dream-in-madeira
